„Mimo dopravní obsluhy“. S touto dodatkovou značkou se setkáváme hodně často. Ve městech a obcích, ale i mimo ně. A jak už jsme naznačili, jedná se o dopravní značku z kategorie doplňkových. Nejčastěji je k vidění v kombinaci s dopravní značkou zákaz vjezdu, nebo zákaz zastavení. Což znamená, že primární zákaz (nebo také příkaz, v případě příkazových dopravních značek) neplatí pro vozidla, která se počítají mezi takzvanou dopravní obsluhu.

To je poměrně jasné, ale co to vlastně je, ta dopravní obsluha? Spousta řidičů úplně neví, co se pod tímto pojmem skrývá, nebo si jeho význam vykládají mylně, či neúplně.

Definice dopravní obsluhy

Vysvětlení podává vyhláška číslo 30/2001 Sb., respektive zákon o silničním provozu číslo 361/2000 Sb., konkrétně pak paragraf 15, odstavec 3. Tam se můžeme dočíst, že dopravní obsluhou se rozumí všechna vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, vozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou, vozidla taxislužby a vozidla, jejichž řidiči, provozovatelé nebo přepravované osoby mají v místech za příslušnou značkou bydliště, ubytování, sídlo nebo nemovitost.

Teorie a praxe

Jak vidno, definice je to vcelku jasná a konkrétní. Jenže jak známo, znění zákona a jeho výklad se může lišit od člověka k člověku. Zatímco někoho ani nenapadne zákaz porušit, jiný hledá skulinku, jak se mu za každou cenu vyhnout. A v tom případě také riskuje konfrontaci s policií, která může skončit pokutou ve výši několika set korun a připsáním jednoho bodu na vaše řidičské konto.

Největší svízel bývá zpravidla určit, jak je to s osobami, které mají v „zakázané“ zóně bydliště, ubytování, sídlo, nebo nemovitost. Bydliště a ubytování totiž není totéž co dočasná adresa, nebo dlouhodobá návštěva. Stejně tak nelze jako povolení k vjezdu brát fakt, že se jedná o cestu do zaměstnání – pokud nejste majitel firmy. Takže i tady platí – dvakrát měř, jednou řež.